Otevřený dopis ministrovi sociálních věcí Slovenska

22.7. jsme Velvyslanectví Slovenské republiky předali otevřený dopis pro slovenského ministra sociálních věcí Milana Krajniaka následujícího znění:

“Podporujeme lidi se zdravotním postižením na Slovensku a “Petíciu za ochranu inštitútu osobnej asistencie”. Vyzýváme vládu Slovenské republiky, aby argumenty autorů petice brala vážně a nepřistupovala k unáhleným krokům, které mohou ohrozit samostatnost lidí s postižením.

S velkým znepokojením sledujeme debatu okolo změn v systému podpory lidí s postižením na Slovensku. Se znepokojením o to větším, že je údajně jako vzor fungujícího systému dáván i model příspěvků na péči v České republice. Bylo by velmi potěšující, kdyby tomu tak bylo, ale není. Stávající systém v ČR, který rozděluje lidi s postižením do čtyř stupňů závislosti, dává lidem s nejvyšší mírou potřeby podpory maximální možnou částku 19 200 Kč na měsíc. Bez ohledu na to, jestli takový člověk potřebuje pět, deset nebo dvacet čtyři hodin pomoci denně. V přepočtu na hodiny osobní asistence při současných cenách to v reálu znamená šest hodin osobní asistence denně. O zbytek se mají tito lidé postarat sami, a tak není divu, že v pobytových zařízeních ústavního typu žijí tisíce lidí. Co na tom, že náklady na jejich péči se pohybují okolo 50 000 Kč měsíčně.Ale zpět na Slovensko, kde je vážně míněný návrh nabourat příspěvek na osobní asistenci, jehož výše je odvislá od skutečné potřeby podpory asistentů s aktuální hodinovou sazbou 4,18 Euro. Využívá ho asi 11 000 lidí s postižením, kteří si sami hledají, zacvičují a domlouvají své asistentky a asistenty. Nejenom, že hodinová sazba nemá být zvýšena, ale hrozí i snížení celkového rozsahu, v jakém budou moci podporu asistentů využívat. Argumentuje se tím, že když tuto podporu poskytují rodinní příslušníci, například prarodiče, tak nemají možnost na podobný příspěvek dosáhnout a přitom poskytují podobnou péči. Opomíjí se ale skutečnost, že mnozí lidé nemají takovou pomoc v rodině dostupnou a pak i to, že vázání se na pomoc rodinných příslušníků s sebou nese značná rizika při jejich stárnutí, změně zdravotního stavu a podobně. Osobní asistenti jsou zastupitelní a čím dříve se je lidé s postižením naučí využívat, tím se zvyšuje jejich šance na možnost samostatného a svobodného života v domácím prostředí.

Pevně věříme, že celou debatu okolo tohoto tématu sleduje i MPSV ČR a bude přicházet s návrhy, jak navázat na zvýšení příspěvku na péči z minulého roku slibovanou systémovou změnou, která by přinesla možnost svobodně žít s pomocí osobních asistentů i lidem s rozsáhlou potřebou podpory.

Za Asistenci, o.p.s., Mgr. Erik Čipera V Praze 22.7.2020″

Odkaz na petici: https://www.peticie.com/oa

Jak zajistit dobrovolníky více lidem? Podívejte se na video!

Už dlouho si lámeme hlavu nad tím, jak to udělat, aby mohlo pomoc dobrovolníků využívat více našich klientů. Naráželi jsme totiž na naší kapacitu – dobrovolníky musí totiž někdo koordinovat, propojovat je s klienty, zjišťovat od klientů jejich potřeby, zacvičovat nové dobrovolníky, organizovat pro ně supervize a dělat spoustu dalších nezbytných věcí.

Zkoušeli jsme různé “finty”, například, že by jeden dobrovolník pomáhal zároveň dvěma lidem, ale zjistili jsme, že tudy opravdu cesta nevede, jak se ostatně můžete přesvědčit v tomto krátkém videu:

Rozhodli jsme se tedy, že jedinou možnou cestou je rozšíření dobrovolnického programu a přijetí druhé koordinátorky. Spustili jsme proto sbírku #dobrodobro na dárcovském portálu Donio, jejímž cílem je získat dostatek financí na toto rozšíření. Budeme tak moci nabrat mnohem více dobrovolníků a propojit je s našimi klienty.

Výhodou dárcovského portálu Donio je, že si nebere žádné poplatky a na vámi vybraný projekt tak jde 100% darované částky. Dlouhodobějším cílem je získat pro dobrovolnický program nějakého firemního partnera, který by nám pomohl ho finančně stabilizovat. Toho ale zatím nemáme. Kdybyste o nějakém věděli, určitě se ozvěte 🙂

Stát se můžete i dobrovolníky. Pokud máte zájem a pár volných hodin měsíčně, ozvěte se našim koordinátorkám na dobrovolnici@asistence.org.

Vlakem bez bariér!

4. února 2020 jsme zveřejnili výzvu Vládě ČR: vlakembezbarier.cz, ve které požadujeme vytvoření závazné koncepce celkového odstranění bariér při cestování vlakem s jasně určenými termíny dokončení. Připojte se, sdílejte, šiřte, má to smysl!
🚂 76% nádraží má všechna nástupiště bariérová 🚂
🚂 77% nádraží je bariérových včetně pokladen a čekáren 🚂
🚂 Cestující na vozíku se musí objednávat 24 až 48 hodin předem 🚂

Kromě bariérových vlaků není reálně přístupná ani velká část tzv. bezbariérových vlaků např. z důvodu
nefunkčních plošin 🚂  

Průběžně budeme s #vlakembezbarier přinášet zkušenosti lidí, kteří cestují vlakem na vozíku. Budeme rádi i za ty vaše!

Lidé se zdravotním postižením se při cestování vlakem potýkají s celou řadou překážek, které jim neúměrně ztěžují život a často jízdu vlakem zcela znemožňují. Problémem není jen to, že většina vlakových souprav na českých kolejích je bariérová. Ani nízkopodlažní vlak nemusí totiž automaticky znamenat cestování bez bariér – bezbariérové totiž musí být i nástupiště a celé nádraží, aby ho mohl člověk s postižením vůbec využít.
Další překážkou znesnadňující cestování vlakem lidem s postižením je také složitý a nepřehledný systém objednávání nízkopodlažních vlaků a plošin. U většiny českých dopravců je nutné objednat nízkopodlažní spoj 24 hodin předem a v některých případech i 48. Pro běžné každodenní cestování vlakem je to krajně nepraktické. Dalším problémem je také fakt, že řada vlaků, které jsou označeny jako bezbariérové, ve skutečnosti bezbariérová není – často z důvodu rozbité či nepoužitelné plošiny. Vlakový personál také obvykle nedovede člověku s postižením adekvátně pomoci, neboť mu chybí náležité proškolení. Ochota zaměstnanců dopravních společností, personálu železničních stanic i náhodných kolemjdoucích bývá velká a lidé často nabízejí, že člověka na vozíku do vlaku či z vlaku vynesou. To se však pojí se značným rizikem, a proto toto řešení nepovažujeme za dlouhodobě přijatelné.
Nemůžeme se spokojit s tím, že podstatná část naší populace je kvůli svému zdravotnímu postižení vyloučena z možnosti plně využívat vlakovou dopravu. Vyzýváme vládu, aby vypracovala závaznou koncepci bezbariérového cestování vlakem a aby stanovila datum, ke kterému budou všechny vlakové spoje a železniční stanice přístupné pro všechny.

Chceme, aby cestování vlakem bylo přístupné všem!

Ergoterapie v Asistenci v roce 2019

Jednou z důležitých součástí Asistence je také ergoterapie, jejímž cílem je umožnit lidem s postižením účastnit se každodenních aktivit. Naše ergoterapeutka Eva pomáhá klientům vybrat vhodné kompenzační pomůcky, upravit pracovní či domácí prostředí nebo trénovat motorické a kognitivní funkce. Tímto způsobem v roce 2019 Eva spolupracovala s 26 klienty, přičemž s více než polovinou z nich šlo o dlouhodobější spolupráci.

Ergoterapeutka se s klienty věnovala především řešení kompenzačních pomůcek, kde jim pomáhala v celém procesu jejich pořizování – tedy od výběru, komunikace s firmami, jejich vyzkoušení a na závěr až k jejich zakoupení a používání. Další náplní spolupráce v ergoterapiích byly nácviky běžných denních činností (např. čištění zubů, česání, oblékání) a zdokonalování dovedností klientů souvisejících s jemnou motorikou a kognitivními funkcemi. Některé klienty ergoterapeutka také podpořila v procesu hledání vhodných asistivních technologií pro lepší komunikaci (např. specializované programy pro PC, tablet, mobil).

Konkrétním příkladem úspěšné práce ergoterapeutky může být rychlé zprostředkování a získání elektrického vozíku pro jednu klientu. Tato paní měla již několik měsíců poměrně draze zapůjčený elektrický vozík, který byl ale pro její svobodný samostatný pohyb i kvůli špatnému stavu komunikací v okolí jejího bydliště nevyhovující. Sama klientka nevěděla kde vozík shánět a přes pojišťovnu by ho s největší pravděpodobností nezískala – a pokud ano, tak nejdříve za rok. Ergoterapeutka kontaktovala firmu s kompenzačními pomůckami, předala jim potřeby a požadavky klientky, domluvila s klientkou a zástupci firmy společnou schůzku. Týden po schůzce a vyzkoušení měla klientka sice použitý, ale plně funkční vozík doma a je s ním velmi spokojená.

Dalším příkladem spolupráce v ergoterapii je pan H. S ním ergoterapeutka spolupracuje hned v několika oblastech. Společně usilují o získání speciálního programu pro usnadnění psaní na počítači a o získání nového mechanického vozíku a vlastního mobilního zvedáku. Na získání programu a vozíku se ještě stále pracuje, ale pan H. již má doporučení od rehabilitační lékařky i podanou žádost na Úřad práce. Mobilní zvedák se již ale podařilo získat. Naše ergoterapeutka Eva pomohla panu H. sehnat zvedák z druhé ruky, nicméně plně funkční.

Kromě získávání vhodných kompenzačních pomůcek trénuje ergoterapeutka Eva s klienty také motorické a kognitivní funkce. Spolupracuje například s paní D., která má vlivem svého onemocnění potíže s pamětí a orientací. Zaměřily se proto na pravidelné trénování paměti v domácím prostředí. Kromě cvičení formou tužka-papír, které paní D. aktivizuje a bystří paměť, vyzkoušela si paní D. v rámci ergoterapií po velmi dlouhé době nakupování v supermarketu a přípravu jídla, které jinak už sama bez asistence druhé osoby nezvládne. Tyto nácviky probíhaly během celého roku a po uplynutí této doby pokračovala paní D. ve spolupráci s konzultantkou ve službě sociální rehabilitace.

Naše ergoterapeutka se kromě spolupráce s jednotlivými klienty a klientkami věnuje také ergoterapeutickým zácvikům pro nové asistenty a asistentky. V roce 2019 jich stihla zacvičit téměř 150. Tyto zácviky připravují asistenty na jejich budoucí práci a seznamují je s oblastmi, jako jsou přesuny z/na vozík a posazování klientů na lůžku, využití pomůcek pro přesuny a také v oblastech osobní hygieny klientů.

Ergoterapie v Asistenci funguje i díky podpoře Nadačního fondu Veolia, za což mu tímto mockrát děkujeme!

Praha v tom jede s námi

2. října jsme úspěšně pokřtili naše nové kanceláře na Žižkově. Byl u toho kromě spousty našich podporovatelů a lidí, kteří s Asistencí spolupracují, i primátor Zdeněk Hřib, radní pro sociální oblast Milena Johnová a starosta Prahy 3 Jiří Ptáček. Pan primátor s paní radní si vyzkoušeli cestu na vozíku z Magistrátu až k nám a následně přestřižením pásky symbolicky zahájili naší “kolaudačku”. Po cestě je doprovázela naše instruktorka osobní asistence Jitka Rudolfová, která panu primátorovi na začátku dala zkrácenou verzi zácviku, který u nás dostane každý nový asistent a nová asistentka. Asistovat zvládne každý, kdo má chuť pomáhat, průměrnou tělesnou kondici a trochu volného času. Pojďte asistovat, má to smysl!