Jak zajistit dobrovolníky více lidem? Podívejte se na video!

Už dlouho si lámeme hlavu nad tím, jak to udělat, aby mohlo pomoc dobrovolníků využívat více našich klientů. Naráželi jsme totiž na naší kapacitu – dobrovolníky musí totiž někdo koordinovat, propojovat je s klienty, zjišťovat od klientů jejich potřeby, zacvičovat nové dobrovolníky, organizovat pro ně supervize a dělat spoustu dalších nezbytných věcí.

Zkoušeli jsme různé “finty”, například, že by jeden dobrovolník pomáhal zároveň dvěma lidem, ale zjistili jsme, že tudy opravdu cesta nevede, jak se ostatně můžete přesvědčit v tomto krátkém videu:

Rozhodli jsme se tedy, že jedinou možnou cestou je rozšíření dobrovolnického programu a přijetí druhé koordinátorky. Spustili jsme proto sbírku #dobrodobro na dárcovském portálu Donio, jejímž cílem je získat dostatek financí na toto rozšíření. Budeme tak moci nabrat mnohem více dobrovolníků a propojit je s našimi klienty.

Výhodou dárcovského portálu Donio je, že si nebere žádné poplatky a na vámi vybraný projekt tak jde 100% darované částky. Dlouhodobějším cílem je získat pro dobrovolnický program nějakého firemního partnera, který by nám pomohl ho finančně stabilizovat. Toho ale zatím nemáme. Kdybyste o nějakém věděli, určitě se ozvěte 🙂

Stát se můžete i dobrovolníky. Pokud máte zájem a pár volných hodin měsíčně, ozvěte se našim koordinátorkám na dobrovolnici@asistence.org.

Sociální rehabilitace jede. Naživo i na dálku. Pojeďte s námi!

Ve službě sociální rehabilitace se práce nezastavila ani během karantény. Se stávajícími i novými klienty jsme spolupracovali jak na dálku, například při vyřizování žádostí o nadační příspěvky, o byty zvláštního určení nebo při přípravách na hledání práce, tak naživo. S klienty, kteří to potřebovali, jsme nepřerušili ani osobní kontakt a dále je podporovali na jejich cestách za samostatným životem v komunitě. Několika klientům pomáháme třeba s koordinací terénních sociálních služeb a domácí zdravotní péče, a věřte nebo ne, jde to!

Aktuálně spolupracujeme s +/- 50 klienty a máme tak kapacitu pro další zájemce. Pokud potřebujete pomoci se zvládnutím nějaké výzvy, která před vámi stojí, nebo máte potřeby, které nejsou naplněny, kontaktujte vedoucí programů Jitku Svobodovou. Pokud se necítíte na spolupráci, třeba vás alespoň nasměruje v rámci základního poradenství.

A teď už se těšíme na léto, které se nezadržitelně blíží. Plánované skupinové aktivity jsme upravili tak, aby splňovaly epidemiologická opatření. Namísto putování, kde není jistota, že bude vždy k dispozici teplá voda a sociální zařízení, vyrazíme kempovat k Petrovickému mlýnu, snažíme se zajistit možnost se před odjezdem otestovat…

Jste člověk s tělesným nebo kombinovaným postižením ve věku 16-64 let a chcete pracovat na vlastním seberozvoji? Mrkněte na nabídku skupinových aktivit a pojeďte s námi.

Pokud se vám nechce vyrážet mezi více lidí a nevíte, co v létě podnikat, dejte vědět také! Můžeme vám pomoci zorganizovat individuální, klidně i vícedenní aktivitu v Praze nebo mimo ni. Jsme flexibilní a vždy vycházíme z vašich potřeb. Nově také úzce spolupracujeme s dobrovolnickým programem.

Chcete se zapojit jako dobrovolník? Kontaktujte kolegyně z dobrovolnického programu!

Těšíme se na spolupráci!

Služba sociální rehabilitace funguje na dálku

📞ASISTENCE NA DÁLKU: 731 517 844
Zařiďte si věci z domova i při omezené možnosti vycházení!
👉žádosti o nadační příspěvky
👉vytvoření vlastního životopisu
👉orientace v nabídkách na internetu
👉plány kam vyrazit a kde se zapojit, až to zase půjde
👉a celá řada dalších možností s podporou zkušených sociálních pracovnic
👉 Můžete se na nás také obrátit, pokud jste doma a nemáte potřebnou pomoc, jste osamělí a máte tísnivé pocity ze současné situace. Zprostředkujeme vám případně další kontakty, dobrovolnickou nebo terapeutickou pomoc.

Jaké programy služba nabízí a v jakých oblastech vám tedy můžeme pomoci, naleznete ZDE.

Spolubyt v médiích a benefice

Po tom, co jsme se ke konci roku s vámi podělili o dobré zprávy ze Spolubytu, se ozvala média.

Ve Spolubytě tak během ledna natáčela Česká televize a to hned dvakrát. Parta spolubydlících se představila v reportáži pořadu 168 hodin a hlouběji se s nimi můžete seznámit v celém dílu pořadu Klíč.

Co teď tenhle povedený byteček chystá? Je to benefice pro Spolubyt, která se bude konat 27. března v klubu Zázemí v Bartolomějské ulici. To je náhoda, že akci má pod palcem Bartoloměj, že? Svůj čas investuje do toho, aby spolubydlící s postižením měli více prostředků na službu osobní asistence a také aby se o projektu dozvědělo více lidí a mohl tak inspirovat další potenciální zájemce.

Pokud vás projekt zajímá, neváhejte se ozvat, rádi šíříme dobrou praxi!

Vlakem bez bariér!

4. února 2020 jsme zveřejnili výzvu Vládě ČR: vlakembezbarier.cz, ve které požadujeme vytvoření závazné koncepce celkového odstranění bariér při cestování vlakem s jasně určenými termíny dokončení. Připojte se, sdílejte, šiřte, má to smysl!
🚂 76% nádraží má všechna nástupiště bariérová 🚂
🚂 77% nádraží je bariérových včetně pokladen a čekáren 🚂
🚂 Cestující na vozíku se musí objednávat 24 až 48 hodin předem 🚂

Kromě bariérových vlaků není reálně přístupná ani velká část tzv. bezbariérových vlaků např. z důvodu
nefunkčních plošin 🚂  

Průběžně budeme s #vlakembezbarier přinášet zkušenosti lidí, kteří cestují vlakem na vozíku. Budeme rádi i za ty vaše!

Lidé se zdravotním postižením se při cestování vlakem potýkají s celou řadou překážek, které jim neúměrně ztěžují život a často jízdu vlakem zcela znemožňují. Problémem není jen to, že většina vlakových souprav na českých kolejích je bariérová. Ani nízkopodlažní vlak nemusí totiž automaticky znamenat cestování bez bariér – bezbariérové totiž musí být i nástupiště a celé nádraží, aby ho mohl člověk s postižením vůbec využít.
Další překážkou znesnadňující cestování vlakem lidem s postižením je také složitý a nepřehledný systém objednávání nízkopodlažních vlaků a plošin. U většiny českých dopravců je nutné objednat nízkopodlažní spoj 24 hodin předem a v některých případech i 48. Pro běžné každodenní cestování vlakem je to krajně nepraktické. Dalším problémem je také fakt, že řada vlaků, které jsou označeny jako bezbariérové, ve skutečnosti bezbariérová není – často z důvodu rozbité či nepoužitelné plošiny. Vlakový personál také obvykle nedovede člověku s postižením adekvátně pomoci, neboť mu chybí náležité proškolení. Ochota zaměstnanců dopravních společností, personálu železničních stanic i náhodných kolemjdoucích bývá velká a lidé často nabízejí, že člověka na vozíku do vlaku či z vlaku vynesou. To se však pojí se značným rizikem, a proto toto řešení nepovažujeme za dlouhodobě přijatelné.
Nemůžeme se spokojit s tím, že podstatná část naší populace je kvůli svému zdravotnímu postižení vyloučena z možnosti plně využívat vlakovou dopravu. Vyzýváme vládu, aby vypracovala závaznou koncepci bezbariérového cestování vlakem a aby stanovila datum, ke kterému budou všechny vlakové spoje a železniční stanice přístupné pro všechny.

Chceme, aby cestování vlakem bylo přístupné všem!

Ergoterapie v Asistenci v roce 2019

Jednou z důležitých součástí Asistence je také ergoterapie, jejímž cílem je umožnit lidem s postižením účastnit se každodenních aktivit. Naše ergoterapeutka Eva pomáhá klientům vybrat vhodné kompenzační pomůcky, upravit pracovní či domácí prostředí nebo trénovat motorické a kognitivní funkce. Tímto způsobem v roce 2019 Eva spolupracovala s 26 klienty, přičemž s více než polovinou z nich šlo o dlouhodobější spolupráci.

Ergoterapeutka se s klienty věnovala především řešení kompenzačních pomůcek, kde jim pomáhala v celém procesu jejich pořizování – tedy od výběru, komunikace s firmami, jejich vyzkoušení a na závěr až k jejich zakoupení a používání. Další náplní spolupráce v ergoterapiích byly nácviky běžných denních činností (např. čištění zubů, česání, oblékání) a zdokonalování dovedností klientů souvisejících s jemnou motorikou a kognitivními funkcemi. Některé klienty ergoterapeutka také podpořila v procesu hledání vhodných asistivních technologií pro lepší komunikaci (např. specializované programy pro PC, tablet, mobil).

Konkrétním příkladem úspěšné práce ergoterapeutky může být rychlé zprostředkování a získání elektrického vozíku pro jednu klientu. Tato paní měla již několik měsíců poměrně draze zapůjčený elektrický vozík, který byl ale pro její svobodný samostatný pohyb i kvůli špatnému stavu komunikací v okolí jejího bydliště nevyhovující. Sama klientka nevěděla kde vozík shánět a přes pojišťovnu by ho s největší pravděpodobností nezískala – a pokud ano, tak nejdříve za rok. Ergoterapeutka kontaktovala firmu s kompenzačními pomůckami, předala jim potřeby a požadavky klientky, domluvila s klientkou a zástupci firmy společnou schůzku. Týden po schůzce a vyzkoušení měla klientka sice použitý, ale plně funkční vozík doma a je s ním velmi spokojená.

Dalším příkladem spolupráce v ergoterapii je pan H. S ním ergoterapeutka spolupracuje hned v několika oblastech. Společně usilují o získání speciálního programu pro usnadnění psaní na počítači a o získání nového mechanického vozíku a vlastního mobilního zvedáku. Na získání programu a vozíku se ještě stále pracuje, ale pan H. již má doporučení od rehabilitační lékařky i podanou žádost na Úřad práce. Mobilní zvedák se již ale podařilo získat. Naše ergoterapeutka Eva pomohla panu H. sehnat zvedák z druhé ruky, nicméně plně funkční.

Kromě získávání vhodných kompenzačních pomůcek trénuje ergoterapeutka Eva s klienty také motorické a kognitivní funkce. Spolupracuje například s paní D., která má vlivem svého onemocnění potíže s pamětí a orientací. Zaměřily se proto na pravidelné trénování paměti v domácím prostředí. Kromě cvičení formou tužka-papír, které paní D. aktivizuje a bystří paměť, vyzkoušela si paní D. v rámci ergoterapií po velmi dlouhé době nakupování v supermarketu a přípravu jídla, které jinak už sama bez asistence druhé osoby nezvládne. Tyto nácviky probíhaly během celého roku a po uplynutí této doby pokračovala paní D. ve spolupráci s konzultantkou ve službě sociální rehabilitace.

Naše ergoterapeutka se kromě spolupráce s jednotlivými klienty a klientkami věnuje také ergoterapeutickým zácvikům pro nové asistenty a asistentky. V roce 2019 jich stihla zacvičit téměř 150. Tyto zácviky připravují asistenty na jejich budoucí práci a seznamují je s oblastmi, jako jsou přesuny z/na vozík a posazování klientů na lůžku, využití pomůcek pro přesuny a také v oblastech osobní hygieny klientů.

Ergoterapie v Asistenci funguje i díky podpoře Nadačního fondu Veolia, za což mu tímto mockrát děkujeme!

Spolubyt je cesta

Na jaře 2019 před naši organizaci byla postavena výzva v podobě nabídky Magistrátu hl. m. Prahy: Staňte se nájemci obřího 160 m² mezonetového bytu zvláštního určení na Hůrce. I když jsme neměli v plánu provozovat vlastní byt, nemohli jsme jinak, než do toho jít. Znamenalo to totiž možnost bydlení pro tři lidi s postižením, kteří by jinak neměli šanci byt v Praze najít. Navíc jsme se mohli opřít o zkušenosti naší kolegyně vedoucí sociální rehabilitace Jitky Svobodové, která v minulosti stála u zrodu funkčního spolubydlení organizace Ramus Gigabyt.

Během června vykrystalizovala první sestava tří lidí s postižením, se kterou jsme se byli ve „Spolubytě“ podívat a společně připomínkovali jeho poslední úpravy. Začali jsme také hledat vhodné spolubydlící, protože společné bydlení znamená i vzájemnou toleranci, přátelství a spolupráci. Oproti běžnému bydlení v sociálních službách s pevně nastavenými podmínkami si pravidla ve spolubydlení domlouvají sami jeho obyvatelé. Asistující spolubydlící platí nižší nájem a pomáhají s asistováním 60 hodin měsíčně podle domluvy během dne i noci. Pracovníci programu Samostatné bydlení Asistence jsou vnější podporou při nastavování komunikace a pravidel, bez kterých to nejde.

Na Spolubytě se sešla velmi zajímavá sestava:

KAČKA za sebou měla několikaleté hledání bytu a právě končící časově ohraničený program cvičného bydlení v Jedličkově ústavu, ze kterého nebylo kam dál pokračovat. Ve Spolubytě se díky svému týmovému sportovnímu duchu cítí jako ryba ve vodě a ujala se různých organizačních úkolů, jako je třeba koordinace úklidu.

MICHAL je z Jičína a při studiu ve školách Jedličkova ústavu si zkusil chráněné bydlení. S podporou naší služby si delší čas hledal bydlení, které bude svobodnější a tak neváhal ani vteřinu. Michal potřebuje občasnou noční asistenci, kterou má většinou od spolubydlících.

LUBOŠ: Již delší čas jsme věděli o jeho naléhavé bytové situaci. Vzhledem k nutnosti nočního polohování k sobě potřebuje i stálého člověka. Díky pomoci Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP), kde pracuje, bydlel dočasně v pobytové sociální službě v Domově Sulická. Blížila se však chvíle, kdy ji měl opustit a Spolubyt byl pro něj a jeho pomocníka VÁCLAVA jasnou volbou.

BART objevil prostřednictvím své kamarádky inzerát na bydlení ve Spolubytu a protože do té doby bydlel porůznu a jak se dalo, tak do toho šel! Navíc by se pro druhé rozdal, měl již bohaté asistenční zkušenosti a je také skvělý muzikant a organizátor mejdanů. Do bytu s sebou také vzal všemi oblíbeného psa Nera.

JIRKA se v bytě našel a moc nás těší, že to vyšlo! Říká, že je to nesrovnatelné s minulým bytem s předraženým nájmem a spoustou lidí. Jirka ve Spolubytě asistuje, ale jeho příběh je pozoruhodný z toho důvodu, že z počátku sám potřeboval asistenta kvůli svému lehčímu zdravotnímu postižení. Věřili jsme ale, že to Jirka zvládne a postupně se opravdu podpora ze strany jeho asistentů snižovala, až ji nepotřeboval vůbec. Teď už je Jirka skvělý asistující spolubydlící, kterého těší, že může být druhým prospěšný. Obzvláště ho baví asistence s Michalem, se kterým si často zajdou za zábavou i mimo byt.

KLOKAN v září nastoupil do prváku na ČVUT. Je z malé vsi u Plzně a Spolubyt je jeho první pražské bydlení, ze kterého je navíc nadšen! Říká, že si nemohl přát nic, než mít při příchodu do Prahy rovnou i partu ve společném bytě. S asistováním neměl žádné zkušenosti a drobné počáteční obavy se po prvním týdnu rozplynuly.

A jak je to teď? Lubošovi s Václavem vyšla žádost o byt, a tak se v domě přestěhovali o pár pater níž. Do volného pokoje se až do finálního vybrání nového spolubydlícího, nastěhovala Marie, která se o Spolubytu dozvěděla v organizaci Nautis a chtěla se alespoň na chvíli stát jeho součástí. Do klučičího kolektivu vnáší spolu s Kačkou více ženského elementu. V bytě už proběhlo mnoho bujarých večírků a všichni se těší na společné vítání nového roku.